SkiDuatlon k svátku

30. prosince jsem se rozhodl nadělit si ke svátku velkou porci sportovních zážitků a absolvovat v jeden den dva závody.

Dopoledne se konaly krajské přebory v Deštném, ale jelikož bylo ještě den před závody dole ve vsi málo sněhu, tak je pořadatelé přenesly na osvědčené náhradní tratě nad Luisiným údolím. Kdyby začalo padat o jeden den dříve, tak by závody určitě byly na tratích v Deštném. Za pěkného zimního počasí (sněžení a vítr) a při teplotě těsně pod nulou se na startu sešla poměrně velká účast klubů nejen z královéhradeckého kraje, ale i z Pardubického a z Vysočiny. Celkový počet startujících byl 181, a jelikož Michal Ducháč doléčuje následky streptokoka a chystá se až na Jiz50, tak jsem byl z Machova jediný.

Před startem jsem uplatnil poznatky o mazání získané ze semináře s Honzou Pešinou v Horní Branné a povedlo se mi dobře namazat, což je u mé slabé klasiky základ. Jeli jsme 3x5km a startovalo se intervalově po dvojicích. Já startoval spolu s domácím Davidem Prosem a až do 6km se ho dokázal držet, což mi celkově velmi pomohlo. Nakonec jsem obsadil 12. místo z 24. startujících mužů, což mohu považovat za dobrý výsledek, na to, že jsem byl na klasických lyžích před závody jen jednou na Štěpána na Karlově, kde jsem najel něco přes 10km. Od vítězného Kršky z NMNM jsem sice obdržel přes osm minut, ale to je úplně jiná úroveň.

Ihned po dojetí závodu jsem spěchal domů, kde jsem si jen vyměnil tašky s vybavením, lyže, hůlky, najedl se a přes Náchod, kde jsem naložil Marka Kincla jsme již ve dvou pokračovali do Bedřichova na Jizerský noční maraton. Bohužel byl na silnici velký provoz a s čerstvým sněhem byla cesta velmi pomalá, navíc jsme v rádiu slyšeli hlášení o zablokované cestě mezi Harrachovem a Kořenovem. Vzali jsme to přes Vysoké, ale o moc lepší to také nebylo. Přes Tanvald a Smržovku jsme se vlekli rychlostí 20-30 km/h a pomalu se začali smiřovat s myšlenkou, že start v sedm asi nestihnem. V půl sedmé jsme byli v Jablonci a začali se chystat na výsadek rychlého nasazení. Marek se v autě převlékl do závodního a čtvrt hodiny před startem jsme konečně dojeli na místo, Marek vyběhl u stadionu nás odprezentovat a já zaparkovat auto, převléct se a připravit lyže. Na parkovišti bylo posledních pět míst a naštěstí oproti loňsku byla prezentace bezproblémová a Marek byl za chvíli zpět i s čísly a čipy. Ke startu jsme doběhli za pět sedm a já zjistil, že jsem nechal čip v autě. Následoval sprint do auta a zpět na stadion, ale minutu před sedmou už jsem stál s lyžemi na nohou ve startovním hroznu. Trochu jsem si oddechl a za okamžik následoval start. Již v prvním kopečku mi bylo jasné, že obhajoba loňského třetího místa se konat nebude a tak jsem jel klidněji, s tím, že se třeba postupně rozjedu v nějaké skupince. Nerozjel jsem se a tak jsem si ze skupinky na 15km vystoupil s tím, že na stadionu už do druhého okruhu nepojedu a dám si jen hobi trať 17,5 km. Závěrečné kilometry jsem si už jen lehce vyjel a šel do auta přestrojit se, když jsem uslyšel hlasatele, že speciální cenu pořadatele pro 30. závodníka na průjezdu 17,5 km vyhrávám já. Prostě lucky looser a tak jsem vyhrál šáňo a mýdla od Pivrnce.

Naopak výborně zajel Marek Kincl, který svůj loňský čas vylepšil o tři minuty a obsadil ve velké konkurenci pěkné 24. místo v kategorii a 31. absolutně. Suverénně zvítězil Radek Šretr.

Cesta domů již proběhla bez problémů, a jak řekl Marek, tolik různých zážitků za jeden den se mi nemůže ani na web vejít. Ale ty hlavní tu snad jsou :-)

(David)