Mistrovství světa v letech na lyžích - Planica 2010

    Po více než patnácti letech váhání, jestli jet tak daleko na lety nebo né, jsme letos konečně se Standou nejml. vyrazili na největšího mamuta do Planice. Po včerejší dlouhé cestě od pěti rána do tří odpoledne jsme našli azyl u samotného Robiho Cecona v osadě Cucco u Tarvisia. Do Planice to je asi 20 minut přes kopec. Dnešní den začal brzy ráno, protože od 9.00 hodin se již létalo. A bylo pěkně jak doma, od dopoledne svítilo slunce a někteří jedinci již byli jen v tričku. Na můstku většinou panoval mírný proťáček způsobený termikou.

Již od včerejší akreditace tu člověk potkává spoustu známých skokanů z minulosti i přítomnosti a o trenérech ani nemluvě. Dieter Thoma, Andy Goldi, Ernst Vetori, Florián Liegl atd. Pěkné bylo setkání s Michaelem Uhrmannem. Martin Schmitt dojel do hotel Spik s krásným bílým Porsche.

Od italské squadry azury tu máme skvělý servis včetně VW, tak pohoda. Hlavně, že se dostaneme do míst určených jen akreditací. A to lepší budou fotky.

Po dvou čtvrtečních zkušebních kolech následovala kvalifikace. Nás ale upoutalo druhé zkušební, kde Toník Hájek za obrovského aplauzu skočil 228,5 metrů, což je rekord ČR. Abych se pochlubil, tak Standa má rekordní fotku Tondy, jak plachtí za hranou. Z kvaldy, k naší radosti, postoupili všichni Češi a také dva kamarádi z Itálie. Bóra Sedlák skočil 202,5m, Hlávka těsně pod 200 a Maturin 180,5 m. Do nedělních družstev slibné výsledky. Na tréninková kola jsme stáli u hrany a na kvaldu postupně sestupovali podél dopadu dolů. Jsou to neskutečné pohledy na ty blázny s prkénky. Až se tají dech. Harrachovský mamut je proti tomuto jen slabý odvar. Ta mohutnost úplně fascinuje. A těch diváků hned po ránu. To v Harrachově nebylo za posledních deset let dohromady, co tady bylo dnes. Atmosféra jak hrom.

Jak už jsem psal, panuje zde teplé počasí, na jižních stráních je holo a na rovinách už prosvítá stařina,tak akorát na šutračky. Vleky a lanovky na seveních stráních jsou ale stále v provozu, i když sedačky jezdí prázdné nejen dolů, ale i nahoru. To by se to carvovalo....

Dost mne překvapilo, že v Planici již je v prvozu jen mamut a ostatních asi pět nebo šest můstků je v dezolátním stavu a nikdo zde z mladých neskáče. Odchodem Davida Jiroutka to tu pohaslo.

 Večer jsme se zúčastnili slavnostního ceremoniálu zahájení MS. To byl také zážitek. Venkovní amfiteátr praskal ve švech, na jevišti hrál asi tak třicetičlenný orchestr ( hned jsem si vzpomněl na Vénu Kubečka a Manika), nekonečné proslovy a do toho nástup družstev na pódium. A my s kamarády Italy také.... Nejvíce potlesku a pokřiku sklidii Norové, protože jejich krajani, silně připití, tvořili nemalou část obecenstva. Ani místního minista sportu nenechali v klidu promluvit.

 Možná, jestli jsem na něco zapomněl, tak to dopíšu po zítřejším závodě.

Z Planice zdraví

Chef