Liberecký šampionát očima trenéra Standy Jiráska - část 5.

A máme tady pátek půl sedmé a venku změna. Nesněží .... ale chumelí, huuráá!!
Cestou na můstek míjíme ospalé liberecké uličky, bez většího života. Nápor
zahraničních turistů se zatím nekoná. U tratí ve Vesci jsem potkal starší
manžele z Nového Zélandu a včera večer cestou z můstku jsem míjel rozjařenou
skupinku Norů. Sasíci a Poláci vyčkávají. Prosáklo, že by vstupné mělo jít
na 50%. Ale jestli to bude pravda, nevím. Nejen ceny vstupného se hodně
kritizují.
Desítka Gambrinusu je na můstku nebo v Tipsport aréně za 50,--Kč. Jeden
nocleh v nic moc hotelu vyskočil na 5000,--Kč. Neskutečné. Jel jsem předevčírem 

v noci kolem a svítilo jedno okno...
Ale zpátky na Ještěd. Stále se zde člověk setkává se známými, legendami
a nebo i s VIP hosty přes sklo, kteří mají na dojezdu dva prosklené domy s
pozlacenými židlemi a nějaké závody jdou úplně mimo ně. Není nad grátis gáblík a červené
vínko. Jednou z legend je Jiří Raška, který se na můstku objevuje každý den v
jeho typické čepici. Dopolední program zahájila děvčata, pro které to byl první závod na MS
v historii. Vlivem již zmiňovaného profilu místní devadesátky byly značné
rozdíly v délkách jednotlivých závodnic. A přispěla k tomu velká chumelenice. Pět
stovek diváků vidělo, jak Amerika brala zlato, my díky Míše Doležalové účast
ve finále a suverénní z tréninku Iraschko vezla z Ještědu velké zklamání.
Po závodě přišel do našeho útulku na tribuně sám Walter Hofer a několikrát
nám děkoval. Využil jsem hodinové přestávky a běžel na dojezd sledovat Lukáše Bauera
na velkoplošnou obrazovku. Fantastické stříbro. Trochu jsem těm běžcům tu
diváckou kulisu záviděl.
A máme 14.45 hod a další boj o medaile v masstart disciplíně kombiňáků.
I tady se píše historie. Je to poslední závod tohoto typu na MS.
První kolo pro Churase super. Posunul se z 24. místa na osmé a naše naděje
na malé pódium je velice reálná. Druhé kolo probíhalo za dobrých podmínek
až po Churase. Toho poslali z lavičky, když nefoukalo a pustili ho při nárazovém
bočním větru. Za dalších deset vteřin se vše uklidnilo až do konce závodu.
Churas má skokanskou formu jak hrom, ale z tohohle skočil maximum. Klobouk
dolů. Tak trochu se opakuje rok 1970, kdy Tomáše Kučeru, hlavního favorita, pustili
do mlhy a šel mezi lyže.... Tady pouštěl Fin a ředitelem závodu byl Standa Slavík...Něco málo jsem mu
po závodě řekl, vypadá to, že se mnou nebude dlouho mluvit....
V Rakousku, Německu a dalších silných zemích by se tohle nestalo. Tuhle
špatnost honem nestrávím. Ani ve snu nás nenapadlo, že ho do tohohle marastu pustí.
V televizi to možná nevypadalo, ale na svahu, kde jsem stál, to bylo neskutečné.
Na páté místo stačilo skočit o 3 metry dál ( čili o 7 metrů méně než v prvním
kole).... Máme tedy dvanáctý flek s pořádnou kapkou hořkosti a další pěkné
umístění Dvořky. Slejva se tady trápí. Jeho pojetí skoku na této devadesátce
nefunguje. Až vedle příští týden, to bude jeho parketa.
Od 18 hodin byla na programu dvě tréninková kola skokanů. Poprvé nastoupili
Finové a nestačili se divit. Hrůza. Koudy, Hlávka i Ondra super. Jandys jen
první kolo a nebylo to ono. Uvidíme, co bude s kamarádem Michalem Uhrmannem.

Před dopadem škrtnul patkami, a pak se mu zařízla lyže a skončil v kotrmelcích. Z dojezdu odcházel s bolestí
v rameni. Strejda Okabe střídal 97 s 72 metry.
Je dvacet hodin a další den MS 2009 je za námi. Cestou k tramvaji se nám
stále vrací Churasův skok. A také se snažíme pochopit, co vedlo organizátory
k tomu, aby na skoky vybrali komentátora fotbalu. Není to člověk na svém
místě. Místo aby diváky informoval o tom nejdůležitějším, co se děje během
závodu, nic nestíhá. Skokan je už na dopadu a teprve se diváci dozvídají,
kdo že to pojede. A informace o délce skoku? To už bychom po něm chtěli
moc. Průběžné pořadí je zatím snem....
Zítra konečně vyrážím do Vesce na "baby" a pak odpoledne skokani na K 90.
Už se těším a Vy asi také.
Dobrou noc z Liberce 2009
Standa str.